Královská kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě Pražském byla založena králem Janem Lucemburským z podnětu jeho syna markraběte moravského Karla v r. 1339 při tzv. královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. Založení potvrdil dne 1. prosince 1340 papež Benedikt XII. Tehdy mezi její členy patřili především významní klerikové z řad úředníků panovnické kanceláře. Velké vyznamenání se potom kapitule dostalo r. 1366, když císař Karel IV. na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojil Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhradil univerzitním mistrům. Věhlas kapituly pak vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu 29. května 1588 přeneseny ostatky sv. Prokopa z tehdy pobořeného sázavského kláštera. Členové kapituly se tak od tohoto okamžiku stali zároveň ochránci jeho hrobu.

Královská kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě Pražském za více než 680 let své existence sdružovala bezpočet pozoruhodných osobností. Mezi její členy se zařadili biskupové, kardinálové, rektoři a děkani Karlovy univerzity, vědci humanitních i přírodovědných oborů, spisovatelé a básníci nebo diplomaté a politici. Mnoho z nich zanechalo hlubokou stopu v dějinách našeho národa, kultury a vědy svými objevy, spisy a reformami dotýkajícími se různých oborů lidské činnosti. Z podnětu děkana kapituly Mons. Milana Hanuše se podařilo nalézt několik desítek jmen spojených s dějinami kapituly. Tato jména jsou nyní vepsána do kapitulního nekrologia, aby se uchovala a připomínala památka jejich životního díla.