Královská kolegiátní kapitula u Všech svatých na Hradě pražském byla založena králem Janem Lucemburským z podnětu jeho syna markraběte moravského Karla v r. 1339 při tzv. královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. Založení potvrdil dne 1. prosince 1340 papež Benedikt XII. Tehdy mezi její členy patřili především významní klerikové z řad úředníků panovnické kanceláře. Velké vyznamenání se potom kapitule dostalo r. 1366, když král Karel IV. na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojil Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhradil univerzitním mistrům. Věhlas kapituly pak vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu 29. května 1588 přeneseny ostatky sv. Prokopa z tehdy pobořeného sázavského kláštera. Členové kapituly se tak od tohoto okamžiku stali zároveň ochránci jeho hrobu.
Královská kolegiátní kapitula u kostela Všech svatých na Hradě pražském za více než 680 let své existence sdružovala bezpočet pozoruhodných osobností. Mezi její členy se zařadili biskupové, kardinálové, rektoři a děkani Karlovy univerzity, vědci humanitních i přírodovědných oborů, spisovatelé a básníci nebo diplomaté a politici. Mnoho z nich zanechalo hlubokou stopu v dějinách našeho národa, kultury a vědy svými objevy, spisy a reformami dotýkajícími se různých oborů lidské činnosti. Z podnětu děkana kapituly Mons. Milana Hanuše se podařilo nalézt několik desítek jmen spojených s dějinami kapituly. Tato jména jsou nyní vepsána do kapitulního nekrologia, aby se uchovala a připomínala památka jejich životního díla.